Vysoké Tatry 5x5x5

Jako na dovolené, válet se tu ale nebudeme

Jako na dovolené, válet se tu ale nebudeme…

Jednoho večera mi Jandáč zavolal, zda bych s ním nejel do zimních Tater. Od něj jako pravověrného pískaře mě to trochu překvapilo, ale předběžně jsem souhlasil. Přeci jen průběh zimy zatím lezení moc nepřál, ale naděje stále přetrvávala. Týden před odjezdem jsem účast potvrdil a koupil jízdenku na vlak. Předpověď vypadala velmi nadějně. Cesta nočním vlakem proběhla v tradičním stylu ;-), ráno dáváme v Lomnici ještě kafíčko a naše desetičlená výprava vyráží na chatu jarní krajinou. Jen skialpinisti s lyžema na zádech nás uklidňují, že nejsme úplně mimo. Jakmile se nám otevře pohled do severní stěny Malého Kežmaráku, tak se uklidníme úplně a víme, že si určitě něco vylezeme.

Aktuální podmínky

Aktuální podmínky

Pondělí 10.3.2014

Jako první cestu jdu s Jandáčem, kterému jsem slíbil úvod do zimního mixového lezení cestu Poludňajší kluď V, 80° led. Jandáč si hned na začátku dá tečku kladivem od cepínu, tak by nás již nemělo nic ohrozit. Nicméně v druhé délce sundavám v lámavém sokolíku rukavice a beru ho do teplých. Na jejím konci mě čeká ještě miniaturní obdoba prokopávání převěje jako v Patagonii, abych se dostal na štand.

Dolez na druhý štand

Dolez na druhý štand

Třetí délka bývá ledová, teď není, chyty jsou otočené dolu, skála trochu lámavá, jištění slabší. Lezu ji určitě přes hodinu a Jandáč mě usilovně podporuje a ani neprotestuje.

Na štandu

Na štandu

Poslední délka je pouze jeden výšvih do žlabu, kterým vylezeme na Německý žebřík, kterým sestoupíme dolů.

Sestup Německým žebříkem

Sestup Německým žebříkem

Úterý 11.3.2014

Jelikož Jandáčovi úvod do zimy stačil a zbytek výletu se pohybuje po prosluněných jižních stěnách, připojuji se další den k Lukšíkovi a Pošťákovi a vybíráme cestu Škótská anabáza M4+

Začátek první délky

Začátek první délky

Lezení je dost technické, již si zvykám stát předními hroty na malých lištách, jištění oproti minulé cestě lepší.

Naše trojka ve Škótské anabázi

Mezitím za námi nastupuje do Weberovky chlápek, kterému díky jeho rychlosti začneme přezdívat Speedy González. Jeho parťák je poprvý v Tatrách a přitom vylezou Weberovku pomalu rychleji než my naši kratší cestu. Aspoň se navzájem fotíme. V druhé délce se hlavně při odlezu snažím nevrátit se rychle ke klukům, mačkami napřed.

Pohled shora na druhou délku

Pohled shora na druhou délku

Další štand je na parádním balkónu, ze kterého mám pěkný výhled na kluky pod sebou. Dolez už je lehčí, potom jen dlouhý žlab na Německý žebřík, kterým zase sestoupíme. Na chatě jsme poměrně brzy.

Středa 12.3.2014

Dnes ráno má za námi dorazit Bobr, tak se ještě po sms domlouváme, zda se k nám neche připojit. Uvažoval jsem nad restday, ale nakonec jdu se Štěpánem, který v zimě také ještě nic nelezl, do Levého Y za 5. Bobr má na tuto cestu ale špatné vzpomínky a tak se jde raději projít do Baraního sedla.

Začátek druhé délky

Začátek druhé délky

Druhá délka

Druhá délka

Jedná se o hodně frekventovanou cestu, takže cestou se dá potkat dokonce i nějaký nýt a lezení je tak méně psychicky náročné. Štěpán si každopádně svoji premiéru užívá i přes handicap řemínkových maček.

Klíčové místo

Klíčové místo

Za chvilku jsme nahoře, sestup si tentokrát usnadníme slaněním a před druhou jsme na chatě, a tak můžu odpočívat a s Bobrem kout plány na další den.

Čtvrtek 13.3.2014

Jako cíl si na doporučení Speediho vybíráme Zlatou nitku za V, 80° led. Než po ledu se ale jedná o cestu po zmrzlých trávách, na kterou by měli ještě stále být optimální podmínky – málo sněhu a zmrzlé drny.

Topo

Topo

Bobr se statečně vrhá do první délky, já začínám být trochu unavený. Trávy ale drží, tak to vypadá nadějně. V druhé délce je krátké klíčové místo s nepříjemným přehupem přes hranu.

Klíčové místo

Klíčové místo

Dále cesta pokračuje dlouhým trávovým žlabem čtvrtou a pátou délkou. V létě to zde musí být úplný kamenolom, ale nyní vše docela drží, jen s jištěním to je slabší.

Nepříjemná čtvrtá délka

Nepříjemná čtvrtá délka

Poslední délku trochu natahuji na cca 80m a dolézáme na hranu za Ušatou stráží. Odtud slaníme do Měděné kotlinky a přes flašku se dostáváme na chatu akorát na večeři.

Dolez na hranu

Dolez na hranu

Zlatá nitka

Zlatá nitka

Pátek 14.3.2014

V sobotu se má zkazit počasí a tak plánujeme poslední cestu před návratem domů další den. Už si začínám připadat jako upír, který se schovává před celý týden panujícím slunečným počasím a volba padá opět na severní stěnu. Jsem oba unavení a tak volíme Polský kout za IV+.

Polský kout

Polský kout

Oproti sousednímu Poludňajšímu kluďu se jedná o přesný opak – krásné lezení po pevné skále s pozitivními chyty a dostatkem jištění. Nebo že bychom se již trochu rozlezli?

Pohoda

Pohoda

Každopádně jsme z cesty oba s Bobrem nadšení a na konci vrcholového žlabu v klidu svačíme a pro jistotu čekáme až nám Poláci prošlápnou Německý žebřík 🙂

Polský kout

Polský kout

Další den se opravdu kazí počasí, Bobr jde se Štěpánem ještě sundat jedno lano, co se klukům seklo na Černém štítu. Venku je ale pěkný saigon, především silný nárazový vítr.

Konec azůra

Konec azůra

Já již jen balím a pomalu jdu s ostatními dolů. Výlet to byl ale parádní – za 5 lezeckých dní se mi podařilo s různými spolulezci vylézt 5 cest, všechny plus mínus za 5. Na tom ale nezáleží, hlavně, že se všichni vracíme v pořádku domů.

Všechny fotky naleznete v galerii ZDE

Míra

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *