Wilder Kaiser 2015

Bobr navrhnul Wilder Kaiser. Napsal jsem mu, že toto léto s horami ještě uvidím. Pochopil to, jako že nejedu a tak se domluvil s Kubou. Řekl jsem mu, že to nepochopil a domluvil jsem se tedy na dřívější termín s Lubošem. Bobr chytil paniku, že nepojede vůbec a domluvil se s Macínem, že pojedou s námi. Den před odjezdem, i vzhledem k počasí, stále s Lubošem zvažujeme, zda pojedeme. Bobr je čím dál nervóznější. Tak se ho pár hodin před odjezdem snažím uklinit a píšu zprávu, že nejedu. Vytahuje bílou vlajku, tak to měním, jako že jedem. Luboš souhlasí.

Fleischbank

Fleischbank

Takto ve stručnosti vypadala naše dohoda. Ano, odjíždět do hor od přemíry práce a především od rodin je čím dál náročnější. Důležité ale je, že jsme nakonec vyrazili, i když o pár hodin později než jsme původně plánovali. Snažím se to dohnat za volantem, což zbytku posádky přináší první dávky adrenalinu. Nicméně v pátek v jednu po půlnoci dorážíme v pořádku na parkoviště u Grisneralm.

V šest zvoní budíček, krávy nám přežvykují u hlavy a tak nezbývá než do sebe něco hodit, pro někoho vypít obligátní kávu a vyrazit na oblíbený výstup do Steinere Rinne. My s Lubošem si vybíráme cestu na Predigstuhl, Macín s Bobrem vzhledem ke své stále se zlepšující formě hledají nějaký prásk na Fleischbank.

Steinere Rinne

Steinere Rinne

Rozdělujeme se a míříme pod náš nástup. Ješte se rozhodujeme, co konkrétně polezeme a volba nakonec padá na Schüle-Diem 6+. Nástup po lavici narovnáváme přímo od spodu a cestu si tak prodlužujeme o dvě délky, z toho jedna vede pěknou plotnou, která se normálně oblézá zleva.

Plotna v druhé délce

Plotna v druhé délce

Dále cesta vede krásnými kouty a koutovými spárami, místy komínem a nejtěžší je asi traverz, který jsme lehce podojili za fixní smyce. Dále nepříjemný mokrý komín a zase krásný kout s kontinuálním silovým lezením.

Kout ve čtvrté délce

Kout ve čtvrté délce

Poslední devátá délky

Poslední devátá délky

Po devíti délkách jsme nahoře. Pravda, nebyli jsme nejrychlejší, ale zato jsme si lezení parádně užili a měli čas se kochat krásnými výhledy. A pozorovali jsme také statečný boj kluků v protější stěně v cestě SO Verschneidung za 8-, kterou téměř vyonsajtili.

Vrchol!

Vrchol!

Sestup vede pěkně hnusným a mokrým komínem, ve kterém se nám navíc sekne lano. Po krátkém boji, který se ukáže být nejhorším okamžikem cesty, ho vysvobozujeme, a pak nám již nic nebrání setkat se akorát na čas se sestupujícím Bobrem a Macínem a vyprávět si cestou k autu zážitky z uplynulého dne. Kluci byli stateční a bojovní a jsou z toho také náležitě unavení. A tak se další den rozhodujeme pro odpočinkové čtyřdélky pod chatou a poté pro Radler na chatě v sedle. Blížící se bouřka potvrzuje, že meterologové nekecali a tak po sestupu nakládáme saky paky a teleportujeme se domů.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Wilder Kaiser 2015

  1. Bobr napsal:

    Supr článek. Ty máš člověče literární střevo. Především popis plánováni jsi popsal přesně. Jen to, že téměř OS je tedy spíše sci-fi, než tvůj oblíbený žánr psychthriller.
    Bobr

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *